ArcheonART: příběh barev a světla

Můj způsob relaxace....

Něco málo na úvod....

Kreslení, malování, někdy v plenéru, někdy podle fotografie... často to ani jinak nejde a je lepší si na daném místě udělat co nejvíc referenčních fotek, protože zkrátka není čas. 

Samozřejmě malovat venku je bezkonkurenčně největší zábava, ale to máte: bágl, pastely, stojan, papíry, desky, stoličku, foťák, kdyby se nestíhalo, to znamená další bágl, objektiv, příslušenství, stativ... 

A pak se tam nějak dostat, ve správnou denní dobu, čili co nejdřív, v tom správném počasí, čili za sucha, pak najít to správné místo atakdále atakdále. Navíc malování v plenéru pro mě znamená najít plácek, kde na nikoho dlouhodobě nenarazím (v dnešní době dost obtížný úkol). Ale stojí to za to. 

První stopy vedou už do dětství....

Maloval jsem už od malička, velmi často v nekonečných vyučovacích hodinách fyziky či chemie (indiány, Vinnetoua, stromy, krajinky, výjevy z Pána prstenů...), ale v poslední době jsem trošku zrychlil tempo, protože čas letí.

Nejraději mám samozřejmě přírodu a stromy, jelikož jsem pomalý, a ty mi nikam neutečou.

 Pro barvené obrázky volím často pastely, protože jsou mi zkrátka už odmalička sympatické. Když už je ale tato sekce pěkně barevná, objeví se tu nejen pastel, ale i akvarel, ať v tom není zas takový pořádek....

Perokresba je moje srdeční záležitost, protože – jak už je řečeno výše – kresba byla moje hobby už ve školních lavicích dávné minulosti. Tehdy jsem ovšem "piloval techniku" především propiskou v různých sešitech (často i speciálně k tomu vyhrazených). Dokonce se z té doby i pár "uměleckých děl" zachovalo, jak můžete "obdivovat" zde.